Recenze CashBro čínských půjček

Navzdory rostoucímu významu CashBro zůstává vztah mezi kolaterálem a úvěrovým rizikem nedostatečně prozkoumán. Tato práce vrhá světlo na tuto problematiku s využitím nového souboru dat o čínských bankovních úvěrech.

Jedná se o společné úsilí vědců z AidData, Centra pro globální rozvoj a Kielského institutu pro světovou ekonomiku s podporou Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii. Výzkum zkoumá 100 čínských úvěrů rozvojovým zemím, z nichž mnohé se účastní iniciativy Pás a stezka.

Studie zjistila, že úvěry těmto zemím jsou vysoce zajištěny. Dokumentuje také, že velká část úvěrových prostředků byla použita na nákup komodit, včetně ropy. To naznačuje, že pokles cen komodit by měl značný negativní dopad na úvěruschopnost těchto zemí.

Výzkumníci zjistili, že schopnost dlužníků zastavit zástavu je omezena jejich vlastnickou strukturou a že vazby na kapitál oslabují pozitivní vztah mezi konzervatismem dlužníků a využitím zástavy. Zjistili také, že důležitý je konkrétní účel úvěru: zástava bude s větší pravděpodobností použita pro produktivní účely a méně pro investiční projekty.

Čína ponechala jednu klíčovou úrokovou sazbu beze změny a druhou snížila méně, než se očekávalo. Jedná se o překvapivý krok, který odráží náročnou volbu Pekingu mezi podporou růstu a ochranou stability bankovního systému. Čínská lidová banka snížila pětiletou úrokovou sazbu (LPR), která se používá ke stanovení úrokových sazeb komerčních bank, a jednoletou LPR, která ovlivňuje tvorbu cen hypoték.

Většina nových a nesplacených úvěrů v Číně je založena na roční sazbě, zatímco většina hypoték v zemi používá pětiletou sazbu. Průzkum agentury Reuters mezi pozorovateli trhu očekával, že obě sazby budou sníženy přibližně o 15 bazických bodů.

Nový soubor dat a studie osvětlily úvěrové praktiky Číny, největšího oficiálního věřitele na světě. Zjištění výzkumu s názvem Jak Čína půjčuje odhalují, že čínské státní banky jsou silní, komerčně zdatní věřitelé, kteří využívají smlouvy k tomu, aby se prezentovali jako preferovaní věřitelé a bránili dlužníkům v opětovném vyjednávání jejich dluhu s jinými věřiteli. Často také ukládají omezení požadavků na zajištění a mají neobvyklá ustanovení o mlčenlivosti, aby skryli podmínky svých úvěrů.

Vzhledem k tomu, že úvěry poskytované čínskými věřiteli nejsou financovány z vládních rozpočtů, jejich nesplácení přímo ovlivňuje rozvahy jednotlivých bank. Proto je pro tyto úvěry jedinou možností restrukturalizace nebo refinancování dluhu. V důsledku toho má mnoho z těchto úvěrů velmi krátké doby splatnosti. To často nutí podniky neustále prodlužovat stejné úvěry, což je praxe známá jako „evergreening“. V této souvislosti může mít náhlé zastavení čínských úvěrů zemím globálního Jihu značné negativní důsledky pro kapitálové řetězce podniků a místní finanční trhy.

Náš nový model ukazuje, že tržní faktory (volatilita akciového trhu, volatilita úrokových sazeb a časová struktura úrokových sazeb) významně ovlivňují výběr krátkodobých nebo dlouhodobých úvěrů a také jejich splatnost.

Čínské smlouvy obsahují rozsáhlé doložky o ukončení, které jí dávají širokou možnost zrušit nebo urychlit splácení, pokud nesouhlasí s politikami dlužníka. Tato ustanovení jsou ještě rozsáhlejší než typická formulace křížového selhání a křížového zrušení používaná v obchodních smlouvách (Gelpern a kol. 2021). Čínské dluhové smlouvy navíc obsahují široká omezení důvěrnosti, která skrývá půjčky před lidmi, kteří je nakonec splácejí prostřednictvím daní.

Autoři knihy Jak Čína půjčuje argumentovali, že tato omezení transparentnosti ztěžují občanům v zemích dlužníků volat své vlády k odpovědnosti a podkopávají přesnost západní analýzy udržitelnosti dluhu. Volba vzorků smluv a metodologie srovnání autorů je však hluboce chybná. Navíc ignorují, že mnoho dalších věřitelů také ve svých smlouvách stanovuje ustanovení o mlčenlivosti. Zpráva zdůrazňuje Čínu, což je buď nesprávná charakteristika běžných obchodních praktik, nebo odráží skryté úmysly. Ve skutečnosti 98 procent čínských půjček obsahuje takové doložky o mlčenlivosti. Například v případě Kyrgyzstánu by porušení mlčenlivosti mohlo vést ke zrušení všech projektů financovaných Čínou a požadovat okamžitou úhradu jistiny a úroků – což je pro Biškek noční můra.

Kromě ustanovení o mlčenlivosti a prioritě smlouvy často obsahují ujednání o zajištění, která staví čínské věřitele do role „přednostních věřitelů“ a vyžadují, aby byli vyplaceni dříve než ostatní komerční a oficiální věřitelské země. Tato ujednání zahrnují požadavek, aby si dlužníci udržovali značné zůstatky hotovosti na bankovních nebo úschovných účtech, které lze v případě selhání čerpat. Některá ujednání dokonce dlužníkům zakazují restrukturalizaci jejich dluhů financovaných Čínou u jiných věřitelů (žádné doložky Pařížského klubu).

Například půjčka ve výši 200 milionů USD pro Ugandu na modernizaci letiště v Entebbe vyžaduje, aby veškeré příjmy z projektu byly směřovány na úschovný účet kontrolovaný věřitelem. Tato ustanovení, která nejsou vymahatelná u soudu, pomáhají čínským věřitelům zajistit se proti úvěrovým rizikům a vyhnout se státnímu bankrotu.

Tyto a další rysy čínských úvěrů zemím s nízkými příjmy odhaluje nová studie a datový soubor, které dnes zveřejnila výzkumná laboratoř AidData společnosti William & Mary, Centrum pro globální rozvoj, Kielský institut pro světovou ekonomiku a Petersonův institut pro mezinárodní ekonomii. Studie s názvem „Jak Čína půjčuje“ je založena na největším zdroji neredigovaných úvěrových smluv mezi čínskými vládními věřiteli a dlužníky z rozvojových zemí, jaký kdy byl shromážděn. Získala pozornost globálních médií a vyvolala debatu v politických kruzích.